Anacardiaceae
Ruj vlasatá: Rostlina na plné slunce
Cotinus coggygria
Ruj vlasatá je mimořádně nenáročný a odolný okrasný keř. Nejlépe prospívá na plném slunci, i když snese i polostín – fialovolisté kultivary však mohou ve stínu zezelenat. Po zakořenění je velmi odolná vůči suchu, zalévat je nutné pouze během delších období sucha, přibližně každých 14 dní. Dobře se jí daří i na chudších, kamenitých půdách, kde jiné rostliny neprospívají. Hnojit se doporučuje jednou až dvakrát ročně, jarním a letním řezem lze snadno udržet požadovaný tvar. Je mrazuvzdorná v zónách USDA 4–8, snáší mrazy až do -34 °C.
Každých 14 dní
Přímé slunce
-34° - 35°C
30% - 60%
Kategorie
Co je Ruj vlasatá?
Ruj vlasatá (Cotinus coggygria) je rostlina s snadná péčí z čeledi Anacardiaceae. Cotinus coggygria, běžně známá jako ruj vlasatá, je opadavý okrasný keř z čeledi ledvinovníkovitých (Anacardiaceae), pocházející ze suchých horských oblastí střední a jižní Evropy a Asie. Své jméno získala podle charakteristických, kouř připomínajících květenství, která rostlinu zdobí od poloviny lé...
Ruj vlasatá dorůstá až 4.5m, rozpětí 450 cm, zalévání každých 14 dní, -34°C – 35°C, 30–60% vlhkosti. Je nevhodné pro interiéry a bezpečné pro domácí mazlíčky.
Na rozdíl od mnoha tropických rostlin toleruje Ruj vlasatá chyby při zalévání. Vhodná pro začátečníky. Na rozdíl od mnoha oblíbených druhů je Ruj vlasatá bezpečná pro chov s domácími mazlíčky.
Jak pečovat o Ruj vlasatá?
TLDR: Ruj vlasatá potřebuje Přímé slunce, zalévání každých 14 dní a teploty mezi -34–35 °C při vlhkosti 30-60 %.
Jak často zalévat Ruj vlasatá?
Nově vysazenou ruj zalévejte v prvním roce vydatně dvakrát týdně, aby kořeny dobře prorostly do okolní půdy. U vzrostlých jedinců stačí v suchém období zalévat jednou za 14 dní – vyhněte se však přemokření a těžkým jílovitým půdám, protože kořeny jsou náchylné k hnilobě. V deštivých obdobích můžete zálivku zcela vynechat.
Kolik světla potřebuje Ruj vlasatá?
Ruj vlasatá vyžaduje plné slunce – ideálně alespoň 6–8 hodin přímého slunečního svitu denně. Přežije i v polostínu, ale fialovolisté odrůdy mohou ztratit svou sytou barvu a zezelenat. Nejbohatšího kvetení a nejvýraznějšího podzimního vybarvení listů dosáhnete na slunném stanovišti.
Jaký substrát je nejlepší pro Ruj vlasatá?
Preferuje dobře propustnou půdu s pH v rozmezí 5,5–8,0. Výborně prosperuje i v kamenitých, skalnatých nebo na živiny chudých půdách – není vhodné ji sázet do příliš výživné země, protože to podporuje růst listů na úkor tvorby květů. Rozhodně se vyhněte těžkým jílovitým půdám se stojatou vodou.
Plán péče
Hnojení
Každých 90 dní
Co je Ruj vlasatá a odkud pochází?
Cotinus coggygria, běžně známá jako ruj vlasatá, je opadavý okrasný keř z čeledi ledvinovníkovitých (Anacardiaceae), pocházející ze suchých horských oblastí střední a jižní Evropy a Asie. Své jméno získala podle charakteristických, kouř připomínajících květenství, která rostlinu zdobí od poloviny léta do podzimu stříbřitě růžovými, chomáčovitými latami. Listy jsou okrouhle vejčité, v létě modrozelené, na podzim se mění na efektní žlutou, oranžovou až červenou nebo fialovou. Výška může dosáhnout 4–5 metrů při podobné šířce. Obzvláště preferuje dobře propustnou půdu a plné slunce; díky své odolnosti vůči suchu vyžaduje minimální údržbu.
Jak množit Ruj vlasatá?
Řízkování
Výsev semen
Hřížení
Jak velká dorůstá Ruj vlasatá?
TLDR: Ruj vlasatá může dorůst až do výšky 4.5m s Rychlý rychlostí růstu.
Maximální výška
4.5m
Rozpětí
4.5m
Rychlost růstu
Rychlý
Listoví
Opadavá
Využití rostliny
Okrasná
Skvělá pro dekoraci
Léčebné využití
- Kůra a listy ruji vlasaté se pro svůj vysoký obsah tříslovin po staletí využívaly v koželužství k činění kůží. V lidovém léčitelství se rostlina používala pro své protizánětlivé a svíravé účinky.
Vykazuje vaše rostlina příznaky?
Klikněte na příznak a objevte možné příčiny:
Jaké nemoci nejčastěji postihují Ruj vlasatá?
TLDR: Ruj vlasatá je náchylná k 7 známým chorobám. Pravidelně kontrolujte pro včasné odhalení.
Verticillióza (Vadnutí způsobené houbou Verticillium)
Verticillióza je půdní houbová choroba způsobená především houbami Verticillium dahliae a V. albo-atrum. Tito patogeni napadají kořeny rostlin a šíří se v cévních pletivech, čímž blokují transport vody a živin, což vede k vadnutí a případnému úhynu rostliny. Choroba postihuje více než 350 druhů rostlin včetně zeleniny, ovoce, okrasných květin a stromů. Houby mohou v půdě přežívat déle než 10 let ve formě odolných struktur zvaných mikrosklerocií.
Padlí
Padlí je běžná houbová choroba způsobená různými druhy hub, včetně Erysiphe, Podosphaera, Oïdium a Leveillula. Postihuje více než 10 000 druhů rostlin po celém světě. Choroba se daří v teplém, suchém podnebí s vysokou vlhkostí a projevuje se charakteristickým bílým moučnatým povlakem na površích rostlin.
Mšice
Mšice jsou drobní, měkce tělnatí, hruškoidní hmyzí škůdci (délka 1,5 až 3 mm), kteří se živí sáním mízy bohaté na živiny z rostlin. Rozmnožují se rychle a mohou rostliny rychle oslabit, způsobovat deformovaný růst a přenášet rostlinné viry. Mšice se vyskytují v různých barvách, včetně zelené, černé, červené, žluté, hnědé a šedé. Vylučují medovici, lepkavou látku, která přitahuje mravence a podporuje růst černě plísně.
Štítenkové mšice (Štítenky)
Štítenky jsou malí škůdci sající mízu, kteří se na stoncích a listech rostlin jeví jako hnědé, lasturovité výrůstky. Existuje více než 25 druhů, rozdělených na pancéřované (tvrdé) a nepancéřované (měkké) štítenky. Živí se probodáváním pletiva rostlin a vysáváním mízy, čímž rostlinu oslabují a mohou způsobit žloutnutí, zakrnělý růst a při zanedbaném ošetření i odumření. Vylučují také medovici, která přitahuje mravence a podporuje růst černě sazovitých plísní.
Porovnat s podobnými rostlinami
| Vlastnost | Náročnost | Světlo | Zalévání | Bezpečné pro mazlíčky |
|---|---|---|---|---|
| Javor babyka | Snadná | Jasné nepřímé světlo | 14d | ✓ |
| Bříza bělokorá | Snadná | Přímé slunce | 14d | ✓ |
| Krásnohlávek | Snadná | Přímé slunce | 14d | ✓ |
| Pepřovec peruánský | Snadná | Přímé slunce | 14d | ⚠️ |
