Aloe vera

Morfologie

Cristiano, Murillo-Amador & De Lucia (2016). Propagation Techniques and Agronomic Requirements for the Cultivation of Barbados Aloe (Aloe vera (L.) Burm. F.) — A Review. Frontiers in Plant Science 7:1410, Frontiers Media · doi.org/10.3389/fpls.2016.01410 · 2026-09-01

Vytrvalá sukulentní rostlina tvořící přízemní růžici listů. Mladé listy vyrůstají ze středu růžice směrem vzhůru. V komerčním pěstování měří sklízené zralé listy 60 až 80 cm na délku a na bázi jsou přibližně 8 až 10 cm široké. Květní stvol vyrůstá ze středu přízemních listů a nese žluté květy. Plod má trojúhelníkovitý tvar a obsahuje několik semen.

Reprodukce a množení

Cristiano, Murillo-Amador & De Lucia (2016). Propagation Techniques and Agronomic Requirements for the Cultivation of Barbados Aloe (Aloe vera (L.) Burm. F.) — A Review. Frontiers in Plant Science 7:1410, Frontiers Media · doi.org/10.3389/fpls.2016.01410 · 2026-09-01

Druh je obecně samoinkompatibilní: semena jsou plodná pouze tehdy, pokud vznikla cizosprášením, což vede k vysoké heterogenitě populací získaných ze semen. Proto tradiční množení využívá postranní odnože a řízky z oddenků; každá mateční rostlina vytvoří tři až čtyři odnože za vegetační období. Rostliny získané ze semen potřebují dva až čtyři roky k dosažení sklizňové velikosti a životnost rostliny je přibližně 12 let.

Ekofyziologie

Cristiano, Murillo-Amador & De Lucia (2016). Propagation Techniques and Agronomic Requirements for the Cultivation of Barbados Aloe (Aloe vera (L.) Burm. F.) — A Review. Frontiers in Plant Science 7:1410, Frontiers Media · doi.org/10.3389/fpls.2016.01410 · 2026-09-01

Vykazuje metabolismus kyselin tučnolistých (CAM), sukulenci a odolnost vůči suchu, tedy vlastnosti, které umožňují pěstování v aridních a semiaridních oblastech. Je považována za subtropický druh netolerující nízké teploty. V pokusu na Golanských výšinách v roce 1995 dosáhly rostliny komerční velikosti při absolutním minimu −3 °C a až dvou měsících s teplotou rovnou nebo nižší než 4 °C (Saks a Ish-Shalom-Gordon, 1995, citováni v přehledu).

Reakce na ozářenost

Páez, Gebre, González & Tschaplinski (2000). Growth, soluble carbohydrates, and aloin concentration of Aloe vera plants exposed to three irradiance levels. Environmental and Experimental Botany 44(2):133–139, Elsevier · doi.org/10.1016/S0098-8472(00)00062-9 · 2026-09-01

V pokusu s vegetativně namnoženými rostlinami pěstovanými 12 až 18 měsíců při třech úrovních ozářenosti (plné slunce, 30 % a 10 % plného světla) vytvořily rostliny na plném slunci početnější a větší úžlabní výhony s dvojnásobnou celkovou sušinou oproti rostlinám v částečném stínu. Částečný stín zvýšil počet a délku listů hlavního výhonu, ale sušina listů dosáhla 66 % hodnoty získané na plném slunci. V hlubokém stínu činila celková sušina 8,6 % hodnoty získané na plném slunci a sušina kořenů klesla na 13 %.

Složení gelu a využití

Cristiano, Murillo-Amador & De Lucia (2016). Propagation Techniques and Agronomic Requirements for the Cultivation of Barbados Aloe (Aloe vera (L.) Burm. F.) — A Review. Frontiers in Plant Science 7:1410, Frontiers Media · doi.org/10.3389/fpls.2016.01410 · 2026-09-01

Mezofyl listu, známý jako aloe gel, se průmyslově zpracovává k získání derivátů. K jeho nejreprezentativnějším biomolekulám patří rozpustné cukry, antrachinony, β-polysacharidy, aminokyseliny, vitaminy, glykoproteiny a enzymy. Extrakty z listů se používají ve farmaceutických, kosmetických a potravinářských přípravcích a také jako čerstvá potravina. Přehled odhaduje roční trh se sukulentním listovým pletivem na 13 miliard dolarů (Grace et al., 2015), přičemž Spojené státy představují 65 % a Indie a Čína po 10 %.

Podobné druhy

PlantZAfrica — Aloe arborescens, South African National Biodiversity Institute (SANBI) · pza.sanbi.org/aloe-arborescens · 2026-09-01

Aloe arborescens, jihoafrická „krantz aloe“, se od Aloe vera liší vzrůstem: tvoří vícehlavý keř vysoký 2 až 3 m, se šedozelenými listy uspořádanými v růžicích a okraji vyzbrojenými nápadnými bledými zuby. Květenství, obecně nevětvená, se objevují v hojnosti v chladných zimních měsících (květen až červenec na jižní polokouli), s převážně tmavě oranžovými květy; existují i žluté formy.